HISTORIE ESENCIÁLNÍCH OLEJŮ

Esenciální oleje byly využívány pro náboženské rituály, léčení nemocí a pro jiné duchovní a tělesné potřeby.

Existují záznamy 4500 př.n.l o používání vonných látek.
Egypťané hojně používali esenciální oleje na balzamování, výrobu parfémů , pro léčivé účely a jiná různá využití.
Římané používali esenciální oleje v parních lázních, aby osvěžili a odvrátili nemoce.

Bible obsahuje 200 odkazů na aromatické látky, vykuřovadla směsi a masti. Jsou v ní uvedené příhody, kde se díky esenciálním olejí lidé uzdravovali z velmi nebezpečných nemocích. 
Znovuobjevení olejů nastalo na konci 19. a začátkem 20. století. Silným příběhem se stala příhoda Dr. Gattefossého popáleného po explozi v laboratoři. Po rychlé rekaci, kdy hasil plameny v levandulové esenci a poté se mu velmi rychle zastavilo plynatění tkáně.
Za druhé světové války působil jako lékař Dr. Valnet, po vyčerpání antibiotik začal léčit bojová zranění esenciálními oleji a ujistil , že vykazovaly silnější účinek v léčbě infekcí, zachránil s nimi mnoha lidských životů.
Dnešní výzkumy vedený Dr. Youngem ukazují, že většina virů, plísní a bakterií nemůže žít v přítomnosti většiny esenciálních olejů, hlavně těch s vysokým obsahem fenolů, carvacrilu, thymolu a terpenů.
Použité informace z knihy: kapesní průvodce Esenciální oleje